Rozhodně není chudým městem. Dovolil bych si ho přirovnat ke středostavovské rodině, v níž oba manželé mají lehce nadprůměrný příjem, bydlí ve vlastním rodinném domku a jezdí pár let starým autem. Dluhy nemají, naopak na účtech mají naspořeny řádově statisíce, na dovolenou jezdí v létě do Středomoří v zimě do Krkonoš. Na první pohled prostě krásný, pohodlný, finančně zajištěný život!
Problémem ale je, že onen domek je v dosti zanedbaném stavu, do oprav se už řadu let investuje minimálně. A místo, aby uspořené peníze rodina vynaložila na celkovou rekonstrukci, díky níž následně třeba ušetří za energie, neustále vymýšlí a realizuje další nápady, jak je probendit za exotičtější dovolenou, večeře v restauracích a luxusní oblečení. Pár let to tak fungovat může, dlouhodobě ale nikoliv.
Když jsem v květnu 2017 nastupoval na radnici jako starosta, dotázal jsem se, kolik peněz má Cheb na účtech. Odpověď zněla, že asi 420 milionů korun. To je na první pohled obrovská částka a běžný Cheban si okamžitě představí, že tedy není žádný problém dostavět knihovnu (150 mil.), lávku na Švédský vrch (100 mil.), třeba i ten současnou koalicí propagovaný akvapark (100 mil.) a ještě by zbylo dost na opravu ulic či lávku do Hájů.
Bohužel skutečnost je méně povzbudivá. Jednak byla část z těch 420 milionů již vázána na konkrétní akce, jednak je důležité uvědomit si, jak ke kumulaci peněz došlo. Především na začátku současného volebního období (přibližně v letech 2015-16) došlo k úplnému kolapsu investic, kdy odbor investic a tehdejší vedení města nebyly schopny připravit a realizovat žádnou větší investiční akci, takže vlastně nebylo za co utrácet a peníze se kupily na účtech. Vrcholem byl rok 2016, kdy se za starosty Navrátila (ČSSD) z plánovaných investic ve výši přes 175 mil. realizovalo jen necelých 27 milionů!!! Navíc se právě na stavu obou uzavřených lávek (ale třeba i na silnicích a chodnících) ukazuje, že město dlouhodobě zanedbává i údržbu svého majetku. Těch 420 milionů, tedy nebylo cíleně a prozíravě naspořenými penězi, ale jen částkou, kterou město nebylo schopno utratit za akce, jež by zlepšily život jeho obyvatel či zabránily chátrání jeho majetku.
Kromě investic, jež slouží k rozvoji města, tvoří výdaje rozpočtu i takzvané běžné výdaje. To jsou peníze na platy úředníků, chod příspěvkových organizací, údržbu zeleně, městskou policii apod. Čím více se utratí za běžné výdaje, tím méně zbývá na investice. V současnosti město vynaloží na běžné výdaje asi 650 mil., na investice tak zbývá jen asi 100 mil. ročně. Z toho plyne důležitá informace pro voliče – na celé čtyřleté volební období má vedení města na investice, tedy opravdový rozvoj města, asi 4 x 100 milionů, tedy 400 milionů korun. Slibuje-li někdo, že dostaví knihovnu, přestěhuje ZUŠ do dominikánského kláštera, vybuduje akvapark, silniční most do Podhradu a k tomu i lávku na Švéďák, pak buď vůbec neumí počítat, nebo nehorázně lže. Ano, teoreticky je možné na některé z uvedených akcí získat dotace, ale pravděpodobnost jejich získání je velmi malá, realizaci daných akcí to dost komplikuje a hlavně oddaluje.
Dalším velkým problémem je i fakt, že současné vedení kvůli blížícím se volbám velmi rychle navyšuje běžné výdaje. Jen namátkou – Špalíčekfest – 500 tis., MHD zdarma – 2 mil., kluziště na vánočních trzích až do ledna + osvětlení horní části náměstí 680 tis., autobus na Dřenici zdarma – 300 tis, Seniortaxi – 450 tis., snížení poplatku za odpad – 3 mil.). Během pár měsíců tedy zvládla koalice ANO, ODS, KSČM a ČSSD navýšit běžné výdaje o asi 7 milionů! Vůbec nezpochybňuji, že část uvedených výdajů má své opodstatnění, ale tyto peníze budou v příštích letech citelně chybět na potřebné investice a další akce.
Antonín Jalovec